POZNÁMKA
Přeložila James s laskavým dovolením Alphie, všechna práva patří stránce TWILIGHT LEXICON Translated by: JamesOsobní korespondence - část desátá
Q: Jsou Volturiovi celá skupina, nebo se to jméno vztahuje jen na Marcuse, Ara a Caiuse? A: Volturiovi jsou jen Aro, Marcus, Caius a dvě ženy, které nikdy nevycházejí ven. Původně jich bylo šest, ale Marcus ztratil svou družku v boji. Ta ztráta ho v průběhu staletí proměnila v netečnou zombii, kterou je dodnes. Stráže technicky nejsou Volturiovi, ale přesto se v souvislosti s nimi to jméno také používá. Q: Můžete nám o nich říct více? A: Aro je šíleně zvědavý. Stará se o historii, uchovává spisy a miluje nové příběhy. Marcusův dar je hodně užitečný pro někoho, kdo s ním umí zacházet. Například si představte Marcuse na bitevním poli. Vidí pouta mezi nepřáteli. Může říct, kdo je vůdce jednoduše podle toho, jak němu ostatní vzhlížejí. Ví, jak zničit odpor tím, že se soustředí na klíčové postavy. Nevidí jen romantické vztahy, ale také rodinná pouta a přátelé, loajalitu a oddanost. Může říct, jestli by jedna osoba pro tu druhou zemřela. Mimo bitevní pole (Volturiovi jen zřídka opouštějí domov), je Marcusův dar velmi hodnotný z politického hlediska. Je to úžasný dar v diplomatických situacích. Navíc je pěkné vědět, kdy něčí loajalita začne polevovat, když jste u moci. Už vidíte ten potenciál? Marcus by se nedostal tam, kde je, s nějakým obyčejným darem. Q: Jsou Jane a Alec příbuzní? Jak se dostali k Volturiovým? A: Alec je dvojče Jane (neřeknu vám, jaký má Alec dar, jen že je více užitečný v boji než její. On je jeden z hlavních důvodů toho, že je stráž Volturiových nepřemožitelná). Byli upalováni u kůlu za čarodějnictví, když se do toho vložil Aro (tím „vložil“ samozřejmě myslím „povraždil celou vesnici“). Aro je už po nějakou dobu sledoval, ale chtěl je nechat dospět před tím, než je promění. Vesničané ho přinutili to uspíšit a to ho dost naštvalo. Talent Jane v sobě nese oheň, který protrpěla před tím, než jí Aro zachránil. Q: Pokud je Bella imunní vůči darům upírů, jak to, že na ní Jasper s Alicí mohou používat své dary? A: Bella má velmi uzavřenou MYSL. Nikdo tam na ní nemůže. Co dělá Jane je iluze – pouze si MYSLÍTE, že cítíte bolest. Co dělá Aro je stejné, jako co dělá Edward – dostane se vám do hlavy. To, co dělá Jasper neovlivňuje myšlenky, jen tělo. Nepřinutí vás MYSLET si, že jste v klidu, on prostě přinutí vaše tělo být v klidu. Nebo rozzuřené. Je to fyzické spíše než psychické. Alice vidí výsledky Belliných rozhodnutí, protože ty výsledky se stávají ve skutečném světě, ne v Bellině hlavě. Q: Kdy má Jacob narozeniny? A: Nevím datum jeho narozenin. Nikdy jsem žádné nepřidělila. Určitě je to ale někdy během Bellina zombie období. Q: Jednou jste řekla, že Carlisle a Esme mají nejvíce duševní vztah, Rosalie s Emmettem mají fyzický vztah a Alice s Jasperem mají mystický vztah. Jaký vztah mají Bella s Edwardem? A: Než to zodpovím, chtěla bych podotknout, že tyto znaky nebyly myšleny jako úplně definitivní. Tyto charakteristiky, duševní, fyzický a mystický jsou prostě jen nejvíce nápadné aspekty jejich vztahů – ostatní aspekty jsou také hodně silné. Například i když Carlisle s Esme mají velmi silný duševní a intelektuální vztah, stále jsou jeden k druhému velmi silně fyzicky přitahováni. Stejné je to i s ostatními. Vztah Belly a Edwarda vidím jako dobře vyvážené všechny aspekty. Fyzická stránka je zjevně velmi silná, stejně jako intelektuální stránka. Jako u Alice a Jaspera, jejich vztah se zdá být osudový. V podstatě jsou jeden pro druhého perfektní. Q: Jak mohla Rosalie tak strašně podcenit Edwardovy city pro Bellu? Co jí přimělo si myslet, že Edward by se vrátil zpátky do normálu po tom, co by Bella zemřela? Hlavně když na tom byl tak strašně špatně po tom, co se rozdělili. Je opravdu tak nepozorná? Nebo je za tím něco víc? A: Rosalie je sobecká osoba. Jeden z následků toho, že se narodila krásnější, než všichni ostatní. I když má dobré stránky – věrnost, odhodlanost, sebeovládání a velmi silné pouto se svou rodinou – často jsou tyhle stránky zastíněny tím, jak je zahleděná sama do sebe. Dává přednost tomu, dívat se na Edwardovo zaujetí Bellou jako na zvláštní šprým – a na něco přechodného. Protože pro Rosalii je hlavní romantický příběh její a Emmetta. Jak by někdo mohl cítit to samé? Hlavně pro nějakou obyčejnou lidskou dívku, kterou Edward ani nechce udělat nesmrtelnou? A tady se dostáváme hluboko do Rosaliina stavu popření. Rosalie chtěla Emmetta, a tak přinutila neochotného Carlislea, aby ho přeměnil. Vyšla z toho pravá láska a Rosalie má svou hlavní roli v příběhu Šťastní na věky. A potom se Edward zamiluje do člověka a trvá na tom, že zůstane člověkem (samozřejmě je to rozdíl, protože Emmett by vykrvácel, ale…). Rosalie si to může vzít dvěma způsoby. První: Edward tu lidskou dívku dost nemiluje. Druhý: Miluje jí víc, než Rosalie kdy milovala Emmetta. Jakým způsobem si myslíte, že na to Rosalie raději kouká? Q: Kde berete inspiraci k psaní? Například ta bolest, kterou Bella cítí po zmizení Edwarda je velmi reálně napsaná. Z jakých zkušeností berete, abyste mohla popsat tyhle emoce? Jak jste vyvinula tak rozličné osobnosti? A: Tohle je pro mě těžká otázka. Vím, že mnoho lidí, kteří četli mé knihy by chtělo napsat své vlastní a chci být tak nápomocná, jak to jen půjde. Ale tohle je jedna z oblastí, kde nemohu být extra nápomocná, protože nemám žádný proces, že kterého by se dalo učit nebo ho napodobit. Původní inspirace, kterou jsem měla, byl sen, který stvořil Twilight. A to není něco, co by se dalo kontrolovat. Po tom nevědomém začátku to ke mně všechno přišlo ve velmi nenucené a přirozené formě. Zejména postavy pro mě ožívaly, dovršené a kompletně úchvatné (pro mě). Nepracuji na charakterech, nepíši si list vlastností, nehledám skutečné lidi, abych na nich postavila své charaktery. Nevylučuji ty metody – vím, že pro mnoho lidí fungují opravdu dobře – ale já sama je nepoužívám. Nechávám své postavy mluvit a poslouchám je. Mnoho mých příběhů se vymklo kontrole, protože nechávám postavy dělat, co chtějí, místo toho, co chci já. Možná by nebyly tak naživu, kdybych je kontrolovala. A znovu mám nenápomocnou odpověď, když přejdu k další otázce – kde v mých zkušenostech beru inspiraci k psaní emocí? Nikdy jsem neměla zlomené srdce jako Bella. Ani nic blízkého. Několikrát mi někdo na srdce šlápnul, ale nebyla jsem zničená, ani melodramatická. Život šel dál a já šla s ním. Byla jsem velmi praktická a vždycky jsem věděla, že to nebyla pravá láska, co jsem ztrácela. Takže odkud přichází Bellina bolest? Od ní. I kdybych snad ztratila pravou lásku, vím, že moje reakce by nebyla jako její. Ona není cynická osobnost, je mnohem více otevřená – k bolesti i radosti. Když jsem psala Nový Měsíc, napoprvé jsem nevěděla, jak by reagovala na ztrátu své pravé lásky. Byla jsem opravdu překvapená způsobem, jakým se s tím rozhodla vyrovnávat. Je mi to líto, vím, že nic z toho nepomůže. Myslím, že jediné co můžu říct je, snažte se věřit svým postavám. Nechte je ožít a snažte se jim naslouchat. Nechte je spíše vybudovat příběh okolo jejich skutečného charakteru, než snažit se pohřbít jejich charakter nepřirozeně do vašeho příběhu. Q: Jak se do sebe Jasper s Alicí zamilovali? Byla to láska na první pohled? Vypadají tak rozdílně, co je svedlo dohromady? Jakákoliv informace o jejich vztahu by byla skvělá. A: Zatmění zodpoví tuhle otázku. Až budou ty informace známé, bude mnohem jednodušší diskutovat o jejich vztahu. Q: Co se stalo matce Jacoba? A: Zemřela přirozenou cestou. Nerozhodla jsem se ještě jak, protože to nikdy nebylo potřeba pro příběh. Jenom vím, že ve smrti Sarah nebylo žádné tajemno nebo drama. Byla to samozřejmě velmi smutná věc v životě Billyho, Jacoba, Rachel a Rebeccy (a jeden z důvodů, proč se dvojčata cítí daleko pohodlněji pryč z domova). Nicméně Jacob byl mladý a je od přírody nezlomný. Dobře se z toho zotavil. Q: Hojí se upíří kůže? A pokud ano, proč mají Volturiovi tak průhlednou a křehce vypadající pokožku? A: První otázka bude probírána ve třetí knize; druhá otázka bude probírána v knize čtvrté. Q: Proč Cullenovi, speciálně Alice a Carlisle, souhlasili, že se odstěhují z Forks a přizpůsobili se Edwardovu iracionálnímu plánu nechat tam Bellu pro její vlastní dobro? Můžete se s námi podělit o části konverzace, která se musela odehrát v domě Cullenových po neštěstí na Bellině oslavě narozenin? A: Tuhle scénu psát nebudu, ale dám vám to hlavní. Když přijde na Bellu, je to všechno jen Edwardovo rozhodnutí. Je to jeho život, jeho láska a jeho volba. Ostatní nemají žádný hlas v tom, jak se on rozhodne o nic víc, než vaši sourozenci mohou mluvit do toho, s kým chodíte a koho milujete. Carlisle hraje roli otce v rodině a Edward jeho názory respektuje, ale Carlisle mu nedává povolení dělat věci. Edward je dospělý. Nikdo mu nemá co dávat nějaká povolení. Samozřejmě, že Carlisle měl velmi horlivou konverzaci s Edwardem o jeho rozhodnutí, ale nakonec to byla jen Edwardova volba. A Carlisle, už teď trápen tím, jestli to byla dobrá nebo špatná věc, vytvořit pro sebe rodinu, by se jen těžko mohl hádat o Edwardově motivaci. Pro Carlislea má lidská duše velmi vysokou hodnotu. Ostatních se to samozřejmě taky týkalo, museli se přestěhovat, ale Edward se už kvůli nim přestěhoval hodněkrát (speciálně kvůli Emmettovi). Nikdy předtím to nebyla jeho vina, že se museli náhle přestěhovat. Dluží mu to. Alice nebyla jeho rozhodnutím nijak nadšená, ale ona nežije ve stejném světě jako vy a já. Považovala Edwardovu snahu za zmařený pokus, který by ale nakonec skončil dobře. Nemohla vidět budoucnost, ve které by Edward nakonec skončil zpátky u Belly. Ne dokud neuviděla Bellu skočit ze skály. Q: Protestují někdy „mladí“ Cullenovi proti tomu, aby se museli chovat jako teenageři? Zdá se, že procházet školou stále dokola je pro ně opravdu nuda. Tak mě napadá, jestli někdy nesou nelibě limitace, do kterých se musejí vejít kvůli svému předpokládanému věku. Je to něco, co Carlisle se vším svým soucitem, někdy vzal v úvahu, když měnil teenagery v upíry? A: Carlisle nezměnil zase tolik teenagerů v upíry. Jednoho sedmnáctiletého, jednu osmnáctiletou, jednoho dvacetiletého a jednu, které bylo 26. Carlisle moc o věku nepřemýšlel, protože všechna ta rozhodnutí byla okamžitá a byla otázkou života a smrti. Po Rosalii nechtěl už přeměnit nikoho jiného. Ale když Rosalie prosila za Emmetta, vzdal se a doufal, že jí to přinese štěstí. Nakonec se to všechno vyvrbilo perfektně. Teď k otázce. Mladí Cullenovi nejsou nuceni chovat se jako mladí, protože nikdo je k ničemu nenutí. Je to rozhodnutí skupiny, vždycky se snaží zůstat na jednom místě co nejdéle. Můžou si vybrat jakýkoliv věk, ale oni chtějí strávit na jednom místě co nejvíce času, takže začnou jako mladí. Q: Následující informace mi prozradila Stephenie a použila jsem se v jedné krátké fanfiction psané z Charlieho pohledu. A: V mém světě Charlie nemá negativní vztah k Philovi. Phil není první muž, se kterým Renee byla od doby, co se rozvedli, ale je tak nějak nejlepší. Charlie i Bella si oba oddechnuli, když si Renee nakonec Phila vzala. Charlie nenásledoval Renee když od něj odešla kvůli více věcem než jen práci. Jeho rodiče byli oba ještě naživu, když se s Renee poznali. On se o ně staral a měl za ně zodpovědnost. Nevybral si Forks, vybral si odpovědnost za svoje nemocné rodiče.